.png){kind=logo}
Když se mluví o jedlém hmyzu, většinou se řeší hlavně bílkoviny. Hmyz ale obsahuje i další zajímavé látky. Jednou z nich je chitin – přirozená součást jeho vnější kostry. A právě chitin je důvodem, proč je hmyz zajímavý nejen jako potravina, ale i pro zemědělství a další obory.
Co je vlastně chitin?
Hmyz nemá kostru uvnitř těla jako člověk.
Jeho tělo chrání pevná vnější schránka, které se říká exoskelet. A jednou z jejích hlavních součástí je právě chitin.
Najdeme ho například u brouků, cvrčků, moučných červů nebo korýšů.
Je to tedy naprosto běžná přírodní látka. Jen o ní většina lidí skoro nikdy neslyšela.
Proč je chitin zajímavý i ve výživě?
Chitin se v lidském těle nechová stejně jako běžné sacharidy.
Z pohledu výživy se často přirovnává k nerozpustné vláknině.
To je jedna z vlastností, která jedlý hmyz odlišuje od běžného masa. Podrobnější srovnání najdete v článku Hmyz vs. maso: co nabízí jako zdroj bílkovin?
Když jíme moučného červa, nepřijímáme jen bílkoviny a tuky. Součástí jeho těla je i chitin.
Právě proto je podle nás škoda mluvit o hmyzu jen jako o „alternativním proteinu“. Jeho složení je mnohem zajímavější.
Hmyz není jen protein
U sušeného jedlého hmyzu najdeme vysoký obsah bílkovin, ale také tuky, minerální látky a právě chitin.
To znamená, že jde o poměrně komplexní potravinu.
A právě chitin je hezkým příkladem toho, že hmyz obsahuje něco, co v běžném svalovém mase nenajdeme.
Neznamená to, že by díky tomu byl automaticky „lepší“. Je jednoduše jiný. A právě to z něj dělá zajímavou surovinu.
Co z chitinu vzniká?
Tady začíná být téma ještě zajímavější.
Z chitinu lze dalším zpracováním získat látku, které se říká chitosan.
Ten se dnes zkoumá a používá v celé řadě oblastí. Například:
- v potravinářství,
- v zemědělství,
- v kosmetice,
- při výrobě různých materiálů,
- při čištění vody.
To samozřejmě neznamená, že každý moučný červ jednou skončí jako obalový materiál.
Ukazuje to ale, že hmyz může být zajímavý i jako zdroj různých přírodních surovin, nejen jako jídlo.
Chitin a půda
Chitin je zajímavý také pro zemědělství.
Přirozeně se dostává do půdy ze zbytků hmyzu a dalších organismů. V půdě ho pak rozkládají mikroorganismy.
Právě vztah mezi chitinem, půdními mikroorganismy a rostlinami dnes vědci hodně zkoumají.
To je důležité i v souvislosti s hmyzím frassem, tedy materiálem vznikajícím při chovu hmyzu.
Ve frassu mohou být i drobné části hmyzích schránek, a tím i chitin.
Právě proto se o frassu nemluví jen jako o zdroji živin, ale také jako o zajímavém organickém materiálu pro půdu.
Tomuto tématu se budeme věnovat ještě podrobněji v samostatném článku.
Jedna malá součást, spousta možností
Chitin je vlastně nenápadná látka.
Na první pohled ji nevidíme a při ochutnávání hmyzu o ní skoro nikdo nepřemýšlí.
Přesto krásně ukazuje, proč má hmyz tak široký potenciál.
Jeho tělo totiž není jen zdroj bílkovin.
Najdeme v něm i další látky, které mají své využití ve výživě, zemědělství nebo moderních materiálech.
A právě to je na hmyzu fascinující.
Čím více ho poznáváme, tím víc zjišťujeme, že jeho potenciál nekončí u samotného jídla.
Chcete vidět, jak se z larvy stane dospělý brouk? Podívejte se na životní cyklus potemníka moučného krok za krokem.