Ještě před několika lety byla představa konzumace hmyzu pro většinu Evropanů spíše kuriozitou. Dnes se ale jedlé druhy hmyzu stále častěji objevují v nabídce obchodů i restaurací a Evropská unie schvaluje jejich použití v potravinách po důkladném vědeckém posouzení bezpečnosti.

Přesto kolem hmyzí potravy koluje řada mýtů. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

Mýtus 1: Hmyz je špinavý a plný bakterií

Fakt: Jedlý hmyz určený pro lidskou spotřebu se nechytá ve volné přírodě. Chová se ve specializovaných provozech za přísně kontrolovaných podmínek, podobně jako jiná hospodářská zvířata.

Každý schválený druh musí splňovat přísné hygienické požadavky a potravinářské normy. Produkty procházejí kontrolou kvality stejně jako jiné potraviny.

Mýtus 2: Hmyz není výživný

Fakt: Právě naopak.

Mnoho jedlých druhů hmyzu obsahuje:

• kvalitní plnohodnotné bílkoviny,
• nenasycené mastné kyseliny,
• vlákninu ve formě chitinu,
• vitaminy skupiny B,
• minerální látky, například železo, zinek, hořčík nebo fosfor.

Například larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) obsahují vysoký podíl bílkovin a kvalitních tuků, díky čemuž jsou zajímavou součástí pestré stravy.

Mýtus 3: Hmyzí protein je méně kvalitní než syrovátka nebo maso

Fakt: Kvalita bílkovin se hodnotí především podle obsahu esenciálních aminokyselin a jejich využitelnosti pro lidský organismus.

Protein z jedlého hmyzu obsahuje všechny esenciální aminokyseliny. Jeho přesná biologická hodnota se liší podle druhu hmyzu i způsobu zpracování, ale odborné studie potvrzují, že představuje kvalitní zdroj bílkovin vhodný jako součást vyváženého jídelníčku.

Mýtus 4: Konzumace hmyzu je nebezpečná

Fakt: V Evropské unii mohou být prodávány pouze druhy, které prošly důkladným hodnocením bezpečnosti.

Každá nová potravina je posuzována Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který hodnotí například:

• zdravotní nezávadnost,
• výživovou hodnotu,
• možné alergické reakce,
• způsob výroby a zpracování.

Teprve po splnění všech požadavků může být výrobek schválen pro evropský trh.

Mýtus 5: Hmyz chutná odpudivě

Fakt: Chuť závisí na konkrétním druhu i způsobu přípravy.

Pražené larvy potemníka bývají popisovány jako jemně oříškové, někdy připomínají pražené mandle nebo semínka. V proteinových prášcích nebo jemně mletých produktech bývá jejich chuť velmi neutrální, takže nijak výrazně neovlivňuje výsledný pokrm.

Právě proto se hmyzí protein dobře hodí například do:

• kaší,
• smoothie,
• pečiva,
• těsta na palačinky,
• proteinových dezertů.

Mýtus 6: Konzumace hmyzu je jen módní trend

Fakt: Ve skutečnosti jde o běžnou součást jídelníčku velké části světa.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) konzumují jedlý hmyz přibližně dvě miliardy lidí ve více než stovce zemí. V mnoha oblastech Asie, Afriky a Latinské Ameriky jde o tradiční potravinu s dlouhou historií.

Evropa se s jedlým hmyzem seznamuje teprve v posledních letech.

Mýtus 7: Každý může hmyz bez obav jíst

Fakt: U většiny lidí je konzumace bezpečná, existují ale výjimky.

Lidé alergičtí na korýše, krevety nebo roztoče mohou vykazovat zkříženou alergickou reakci také na některé druhy jedlého hmyzu. Proto musí být tato skutečnost uvedena na obalu výrobku.

Stejně jako u jiných potravin je vhodné při první konzumaci začít menším množstvím.

Budoucnost, která už začala

Jedlý hmyz nepředstavuje náhradu všech tradičních potravin. Nabízí ale další možnost, jak obohatit jídelníček o kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a další cenné živiny.

S rostoucím zájmem o udržitelnou produkci potravin bude jeho význam pravděpodobně dále narůstat. Díky přísným evropským pravidlům si navíc mohou spotřebitelé být jisti, že schválené produkty splňují stejné bezpečnostní požadavky jako ostatní potraviny.

Možná tedy největším mýtem není samotný hmyz, ale naše představa o něm.