Proč se hmyz stává potravinou budoucnosti?

Po desetiletí byl jedlý hmyz v Evropě spíše kuriozitou. Dnes se však stává předmětem intenzivního vědeckého výzkumu a postupně nachází své místo v moderním potravinářství. Důvodem není pouze vysoká nutriční hodnota, ale také rostoucí potřeba hledat nové a efektivní zdroje bílkovin pro stále početnější světovou populaci.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) bude do roku 2050 na Zemi žít téměř 10 miliard lidí. S tím poroste i poptávka po kvalitních potravinách, zejména po bílkovinách. Hmyz představuje jednu z možností, jak tuto poptávku částečně pokrýt při nižších nárocích na přírodní zdroje než tradiční hospodářská zvířata. (FAO: Edible Insects – Future Prospects for Food and Feed Security, 2013).

Hmyz není novinka

Přestože je v Evropě jedlý hmyz stále relativně novým fenoménem, ve světě tomu tak není.

Podle FAO konzumuje hmyz pravidelně více než 2 miliardy lidí a je součástí tradiční kuchyně ve více než 100 zemích světa. Celosvětově je popsáno přes 2 000 jedlých druhů hmyzu, přičemž mezi nejčastěji konzumované patří brouci, cvrčci, sarančata, housenky nebo larvy potemníka moučného.

Efektivní využití zdrojů

Jednou z hlavních výhod chovu hmyzu je jeho vysoká efektivita.

Hmyz je studenokrevný, a proto nespotřebovává energii na udržování tělesné teploty. Díky tomu dokáže velmi efektivně přeměňovat přijaté živiny na vlastní biomasu.

Moderní chovy navíc umožňují:

• efektivní využití prostoru,
• přesnou kontrolu podmínek chovu,
• celoroční produkci,
• minimální plýtvání díky využití vedlejších produktů, například frassu.

Schváleno i v Evropské unii

V Evropské unii mohou být jako potravina prodávány pouze druhy, které prošly přísným hodnocením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) byly jedním z prvních druhů schválených podle nařízení o nových potravinách (Novel Food). To znamená, že jejich bezpečnost byla posouzena na základě dostupných vědeckých poznatků a mohou být uváděny na trh za stanovených podmínek.

Více než jen alternativa

Hmyzí suroviny dnes nacházejí využití v celé řadě výrobků.

Patří mezi ně například:

• proteinové směsi,
• sportovní výživa,
• těstoviny,
• pečivo,
• snacky,
• krmiva pro domácí i hospodářská zvířata,
• organická hnojiva.

Nejde tedy pouze o náhradu masa, ale o zcela novou skupinu surovin s širokým využitím.

Budoucnost začíná už dnes

Hmyz pravděpodobně nenahradí všechny tradiční zdroje bílkovin. Může však představovat jejich hodnotné doplnění. Díky vysoké výživové hodnotě, efektivní produkci a možnosti využít téměř všechny produkty vznikající při chovu si získává stále větší pozornost vědců, výrobců i spotřebitelů.

To, co bylo ještě před několika lety považováno za zajímavost, se dnes stává součástí moderního potravinářství. A právě proto je hmyz často označován jako jedna z perspektivních surovin budoucnosti.